Březen 2011

O Stromu a lidské škodolibosti

29. března 2011 v 19:00 | Tereza |  Rádoby poezie
Jedna básnička psaná ve vyučování...^^; V poslední době miluji psaní básniček. Měla jsem chuť napsat něco na typ pohádky se špatným koncem.

Na kopci vyrostl strom,
ten kopec za městem leží.
Stojí tam hrom co hrom,
neopadl ani když sněží.

Kořeny zemi proplétajíc,
plné moudrosti,
větve se nebe dotýkajíc,
kmen pln statnosti.

Od té doby, co zlatá jablka zplodil,
sjíždí se k němu celý svět.
I sám pan král k němu chodil,
aby mohl povědět mu pár vět.

První rok strom zachránil království,
když byl s to válku zrušit,
zabránil tak všemu bláznovství,
co mohlo království zasmušit.

Druhým rokem princeznu zachránil,
když svými větvemi draka skolil.
Následně sličného prince objevil
a král k šťastnému sňatku svolil.

Třetího roka slíbil městu slávu, štěstí,
a tak také vykonal.
Jenomže bohužel naneštěstí,
právě za to život dokonal.

Přišli vojáci,
stromu větve polámali,
žádní dobráci,
jeho duši rozsekali.
Kořeny ze země vytrhali,
bez citu.
S povykem z něj ptáci odlétali,
nenalézajíc úkrytu.

Poslední jablko spadlo,
cestou bylo unášeno,
v tu ránu království padlo,
na prach bylo rozprášeno.

Na kopci vyrostl strom,
vojáci od něj běží,
strom tam stál hrom co hrom
a teď na zemi leží.

SO Kapitola 1. - Do světa, kde se rodí Bohové(2)

27. března 2011 v 20:43 | Tereza
Kapitola je kvůli omezené znakové kapacitě rozdělena do dvou částí ->> číst 1. část

Tereza otevřela šedavé křídlové dveře a vstoupila do sálu tělocvičny. Byl to veliký sál. Samozřejmě, na tohle byla škola expert. Pokud by měli investovat do nového kabinetu přírodopisu, tak to by se ošívali, ale jak se jednalo o cvičební sály a jejich vybavení, byli schopni se třeba topit v dluzích jen proto, aby byly dokonalé. Jakákoliv sportovní škola by si mohla nechat o vybavení téhle školy pro energisty jen nechat zdát.

SO Kapitola 1. - Do světa, kde se rodí Bohové

27. března 2011 v 20:40 | Tereza
Tak. Konečně jsem se dohrabala k tomu, abych si řekla, že to nikdy nevzdám a tento příběh dovedu až do konce. To mělo za následek, že jsem udělala generální čistku dějové osnovy a začala psát znovu. S výsledkem nejsem ještě stoprocentně spokojena, ale říkám si, že potřebuji nejprve napsat alespoň nějaký hrubý náčrt, co se dá vždy opravit.
Teď už k samotnému příběhu. Dnes se seznámíme s Terezou Chiwashikovou (děvčetem vytvořeným mojí myslí, která má představovat mé zastoupení v tomto příběhu - i když si někdy říkám, že jsem vlastně každou postavou v tomto příběhu, jelikož každou z nich dokážu prožívat tak intenzivně, jako bych to byla já sama), co zrovna cestuje do Školy bratří Yíshirů. Celý děj se postupně bude odvíjet dost zvláštně a možná trochu bláznivě. Ale nevadí, dost řečí, jdeme na to.

PS: Jelikož se nevejdu rozpočtově do 40 000 znaků, díl je rozdělen na 2 části
Kapitola 1.
Do světa, kde se rodí Bohové(1)

Jehně a Osud

7. března 2011 v 15:30 Rádoby poezie
A tak se jehně na vlastní nohy postavilo,
sledovalo deště, co jim tmavé nebe dovolilo.
A tak se stalo žebrákem života,
neznalo více, než-li lidská lakota.
Nechtělo více, než-li prosté lidské štěstí,
proto se muselo spolehnout jen na vlastní pěsti.
Jenomže osud, kartář na rohu,
stále až dosud, podkopával mu nohu.
Zda-li to zvládne, není nám známé,
jenže svět chřadne, v půli se láme...

…jenže svět nezchřadnul,
jen překážky znásobil,
a ten sen nevadl,
jen rozruch způsobil.
Jen tam do hor se jehně zaběhlo,
věřilo v naděj, to jediné dovedlo.
Potkalo vítr, hladíc horská plesa
a ten jej zavedl doprostřed lesa.
A jehně sílilo, je nám však neznámé,
jestli někdy malé jehně svého cíle dosáhne…

…Osude, tolik slibů slíbil jsi mi,
nezbude, než sečíst to pro tvoje viny.
Přísahal jsi. Lhal jsi mi.
Teď jsi viník jediný.
Já bylo jehně a ty vlk,
teď ze mě víra a tys prch.

Kdybych byla, tak bych byla

5. března 2011 v 22:58 Ostatní věci
Zajímavá věcička, zamyslet se nad tím, co by bylo, kdyby... No, tím zkrátka myslím, že je zvláštní smýšlet nad tím, jakou by třeba člověk mohl být lidskou vlastností, nebo svoji osobu charakterizovat do zvířete, barvy,...
Chci říct, že u tohohle není jen ledabyle napsána moje nejoblíbenější věc z příslušné kategorie, ale přemýšlela jsem nad tím, abych vystihla moji osobnost kdybych opravdu byla...
A někdy to bylo docela těžké ^^;

• Magií - byla bych bílou
• Elementem - byla bych vzduchem
• Ročním obdobím - byla bych podzimem
• Magickou bytostí - byla bych démonem,
• Magickým zvířetem - byla bych Fénixem