Září 2011

"Neexistuje naděje, že některých věcí se člověk není schopen dopustit"

11. září 2011 v 22:35 | T. |  Zběsilé žvásty a výplody mysli
Asi všichni víme, co se dnešního dne před deseti lety stalo. Mně byly čtyři, byla jsem u babičky a byly toho plné zprávy. Můžu říct, tohle a nedávné zemětřesení v Japonsku jsou dvě věci, co si z takových těch tragédií, co obletí všechna média, budu pamatovat nejvíc. Nechápala jsem to a pořád dokola pokládala tu samou otázku všem okolo. A próč to udělali?
Dnes už bych si uměla odpovědět. Protože lidi neznají hranice. Protože jsou schopni udělat cokoliv jen kvůli naprosto nesmyslným důvodům. Jelikož jsou to prostě lidé, nenasytná stvoření, co mají takovou zálibu v tom, že ničí. Občas se mi až chce stydět za to, že jsem člověk. Je mi to líto. Je to hloupá a naivní představa, ale je mi líto, že svět prostě nemůže být jenom růžová zahrádka, kde jsou všichni spokojení a mají se rádi. Mrzí mě, že člověk je tvor, který má v sobě tolik nenávisti.
S tím bohužel nic nenaděláme... Ale aspoň můžeme zapálit pomyslnou svíčku za Dvojčata, co právě kvůli této lidské nenávisti před deseti lety bok po boku padla a za lidské oběti, které s sebou smetla.


Říkáme tomu začátek

1. září 2011 v 16:52 | T. |  Zběsilé žvásty a výplody mysli
Živě si pamatuji na svůj úplně první školní den. Do školy jsem se tehdy hrozně moc těšila. Seděla jsem v první lavici v riflových šatech, vlasy ledabyle spletené do dvou copů a snažila se předvídat, co mě za těch devět let bude čekat. Nic naplat, že ty časy jsou ta tam, uběhly jako voda a dnes jsem seděla ve škole jako novopečená žákyně posledního ročníku základní školy.
Nicméně, abych se dostala k jádru. Pro mě začátek školy znamená začátek roku. Že je zhruba před jeho polovinou ještě den, kdy se změní číslo letopočtu, je mi vcelku volná záležitost. Pro mě bude novým rokem zkrátka vždy první školní den a basta. A proto pro mě tak trochu symbolizuje nový začátek, neboli ideální čas na dávání si předsevzetí. Věřte mi, že je jich vždy přehršle a většinu z nich stejně nikdy nesplním/odsunu/označím za pitomost. Pro tento rok jsem si jich tedy rozhodla stanovit jen pár cílů, v domnění, že bych je mohla splnit.
* Udržovat si pořádek - minimálně ten duševní.
* Snažit se svoje pisálkovské nápady zvěčňovat, ne je jen zhromažďovat v hlavě, kde jsou ve výsledku k ničemu.
* Naučit se šít. Aspoň základy.
* Dostat se na gymnázium.
* Rozšířit si kulturní obzory.
* Dokázat učitelům, že jsem taky člověk a ne jen hlava vědomostí.
* Udělat svou denní rutinu zdravější - jak po fyzické, tak po psychické stránce.
* Neflákat se tolik.
Osm bodů. Minimálně čtyři musím splnit, prostě musím >:D. Věřím v to a doufám v to. I když to stejně ve výsledku nevyjde.
Asi si teď říkáte, jakou má tento článek pointu. Nemá. Jen jsem vás chtěla inspirovat, abyste si taky stanovili nějaké cíle na nový školní rok. Je to fajnová věcička. Pokud se na všechny body nevykašlete (jak to občas s oblibou dělám já), aspoň víte, za čím si ten rok jít. A to je mnohdy důležité.

Mimochodem, předpokládám, že jste si všimli nového designu. Je sice podzímní a okolní počasí má ještě do podzimu daleko, ale skladuju ho v počítači už nějaký ten pátek, tak jsem chtěla, aby už konečně jen nestrašil ve složce. Jo a na nejbližší dobu jsem nachystala na představení jednu ze svých vymožeností - Království panenek ^^. Tak zas někdy.